ÚSVIT

Kdybychom si mohli přečíst tajnou historii našich nepřátel, nalezli bychom v životě každého člověka dost žalu a utrpení, aby to veškerou hostilitu navždy odzbrojilo. (Henry Longfellow)

Statistika

Novinky

Inkarnátor

1. I am

Středa, 12. prosince 2007
Tady se jedná o fan fiction na sérii HP od J. K. Rowlingové a sérii Mediátor od M. Cabotové. Nenapsala jsem to za účelem zisku, :) ale pro zábavu. Povídka začíná koncem knihy Harry Potter a Fénixův řád, přesněji řečeno Siriusovou smrtí. Právě v ten moment vstupuje na scénu patnáctiletá dívka, která bude vyprávět tento příběh...
Přříjemné počtení
Severina Princetonová
Zdravim.
Jmenuju se Celesta Cantrellová. Celesta! Fakt šiblý. Docela bych chápala, kdybych se jmenovala Celine, nebo Cecily... ale Celesta? Víte, jak blbě se to vyslovuje? A když se to pokusíte zkrátit, zní to eště hůř, než to zní v plným tvaru.
Ale dost už o mým jménu.
Nedávno jsem oslavila svý patnáctiny. Byla to nuda. Chtěly jsme s Cathleen udělat měnší pařbičku, ale Beasley na to přišel. Někdo nás prásknul. Asi Foster. Měl dost příležitostí zaslechnout, jak se o tom s Cathleen bavíme. Takže jsem místo oslavy patnáctejch narozek přerovnávala svazky v knihovně a dělala revizi kartotéky. Šílenější oslavu jsem v životě nezažila.
I když... už se mi pár šílenejch věcí stalo.
Tak třeba to, že jsem budoucí mediátorka.
Asi se ptáte, co to je?
Hned vysvětlim.
Určitě všichni víte, co to je médium - prostředník. I když média jsou známý buď jako televize, noviny, anebo internet; nebo taky výstřední kartářky, který ale ve skutečnosti nemaj nejmenší představu o tom, co tadle kariéra vlastně obnáší. Nemluvě o tom, že ani nemaj papíry.
Pak jsou mediátoři. To jsou lidi, který studovali náš obor, ale nepodařilo se jim udělat školu s dostatečně dobrejma výsledkama, a tak maj ve výkonu svýho poslání značně omezený možnosti.
A nakonec inkarnátoři. Vystudovaný lidi s licencí.
Ale to jsem vám toho vlastně moc neřekla, co?
Takže znova. Inkarnátoři se od normálních lidí lišej tim, že uměj vidět duchy, dokážou s nima mluvit a - co je hlavní - i na ně šahat, jako by měli hmotný tělo. To se samozřejmě tejká i mediátorů, aby bylo jasný. Ale zas si nemyslete, že bych kdovíjak ráda šahala na mrtvý, to zas ne. Vlastně je ani moc často nepotkávám, bže když už se tady na Orleaně nějakej ukáže, vezme si ho na starost někdo ze starších studentů nebo - a to je mnohem pravděpodobnější - někdo z profesorů nebo obecně místního personálu.
Už od jedenácti studuju na Inkarnátorský škole Orleana. Učim se tu, jak se stát správnym inkarnátorem. Čehož já samo nikdy nedosáhnu. Nemám totiž žádnou trpělivost, a ta je - na pytel - nejdůležitější faktor na škole.
Foster - Devlin Foster - mi už skoro rok otlouká o palici, že bych se měla honem rychle probrat, jestli chci dostat licenci. Ale hned vzápětí mi řekne, že by mi tu licenci dávat neměli, i kdybych vystudovala na výbornou, bže jsem chodící pohroma a kam přídu, tam se stane ňáký neštěstí. Což přehání. Za většinu mejch průšvihů nese odpovědnost on. Kdyby mě pořád nešpehoval a nedonášel na mě vedení, nikdo by nemusel vědět, co tu s Cathleen děláme.
Suchar.
Nemám ho ráda.
Ke svý smůle se ho ale nemůžu zbavit, páč ho Beasley - vedoucí našeho ročníku - jmenoval do oficiální funkce mýho doučovatele a do neoficiální funkce mýho dozorce a žalářníka. Co na tom, že je stejně starej jako já. Je to šprt a slovo zábava se v jeho slovníku vůbec nevyskytuje. Chudák Cathleen. Chápu, že jsem si to svejma špatnejma známkama asi zasloužila, ale musí na to doplácet i ona? To od Beasleyho nebylo zrovna dvakrát fér.
Ale jak by řek Foster - nikdo nikdy netvrdil, že je život fér. Ale fér ostatně neni ani smrt, takže...
No, vyberte si.
Představa, že umřu a tenhle neumětel pude za mnou a bude mě obtěžovat na mý věčnosti je fakticky děsivá.
Ale dost už vykecávání. Musim eště napsat závěrečnou seminárku na terapii. Tak mi přejte, bže mi to bude ten idiot kontrolovat. Pfff. Fakt nechápu, proč se s tim musim matlat. Stejně mě to donutí přepsat tolikrát, že by bylo užitečnější, kdyby mi to napsal sám, inteligent...
Žádné komentáře
 
Dobýt nestačí; člověk musí vědět, jak svést. (Voltaire)